Naše filozofie

Náš příběh
Červenec 24, 2020
Show all

Naše filozofie

Filozofií projektu Chovatelská archa je symbióza člověka a zvířete tak, aby příliš nebyl omezen život ani jednoho z nich. Předpokladem je vytvořit v domácích podmínkách pro zvíře co nejpřirozenější prostředí. Zvíře se pak odmění tím, že nás mnohé o svém životě naučí, záleží jen na vnímavosti jeho majitele.

Z Chovatelské archy si zákazníci nevozí domů mazlíčky. Vozí si kus přírody v tom nejširším slova smyslu. Zvíře pohybující se ve svém přirozeném prostředí a stravující se dle svých skutečných potřeb. Pořád je to váš kamarád, ale tak trochu jinak, než si mnozí nás představují. Nejde o to chovat želvu na klíně při sledování televize a hladit jí krunýř a pak ji odložit do krabice, ale nechat ji pohybovat se po skalách či mechem porostlých kořenech a sledovat její přirozené chování. Takováto vnímavost je ideální vlastností domácího chovatele jakéhokoliv zvířete. A je to také ideální způsob, jak v dětech od mala budovat vztah k přírodě, který nám dospělým v současné době žalostně chybí.

Filozofie Chovatelské archy obsahuje tři pilíře:

–       Respekt

–       Důvěra

–       Energie

 

RESPEKT

1.     Vzájemný respekt ve vztahu člověka a zvířete

V chovatelství je pro nás důležité nejprve si poctivě uvědomit naše potřeby či potřeby naší rodiny. A pak je potřeba obrátit pozornost k základním potřebám zvířete, pro které jsme se rozhodli. Každý člověk se narodil s nějakou náklonností k určitému zvířecímu druhu. Někdo má rád psy, někdo kočky a další papoušky jiný želvy, štíry, netopýry. Toto bychom měli při výběru zvířete vzít v úvahu, abychom pak nebyli zklamáni. Zvíře bychom si měli vybírat podle svého naturelu, životního stylu a možností a životního stylu naší rodiny. Pokud jsme pořídili zvíře svému dítěti, měli bychom ho podporovat v respektu k přirozeným potřebám mazlíčka. Vyhneme se tak trápení sebe, dítěte i trápení zvířete.

2.     Respekt k přirozeným instinktům zvířete

Respekt k přirozeným životním potřebám zvířete velmi důležitý proto, abyste měli doma spokojené zvíře, které vám přinese více radostí, než starostí.

Je dobré si uvědomit, že zvířata žijí přítomností a řídí se svými instinkty.  Pokud dokážeme vnímat jejich přirozenost, můžeme tento přístup využít při jejich „ výchově“, neboli při práci s nimi, ve svůj prospěch.  Zastavme se společně na chvíli se svým zvířetem, pozorujme ho, napojme se na něj. Pokud se naučíte zvíře pozorovat a dokážete při práci s ním používat intuici, máte nakročeno na krásný společný život.

Pro mě je každodenní pozorování mých zvířat určitou formou meditace. Pozoruji jejich chování, kde je v každém okamžiku cítit důležitost přítomného okamžiku a často si při jejich pozorování vzpomenu na životní filozofii Dalajlamy: „ Existují jen dva dny v roce kdy nemůžeme udělat vůbec nic, jedním je včerejšek a druhým zítřek, proto je dnešek tím správným dnem, kdy má člověk milovat, konat a žít“ ….

 

DŮVĚRA

1.     Vzájemná důvěra

Důvěřujme našemu zvířeti. Nevkládejme do soužitím s ním obavy a strach. Často se u lidí projevuje strach o své domácí mazlíčky a nedůvěra v jejich instinkty. „Když moje Micka vyleze na ten strom, určitě z něj nedokáže slézt.“ „Můj Alík se zase popere se sousedovic Azorem.“ „Ta moje kočka mi určitě uteče, ztratí se a nedokáže se vrátit zpět.“ Důvěřujme více svým zvířatům a nesvazujme je našimi strachy. Dopřejme jim dostatek, pohybu, volnosti a věnujme jim svůj čas a prostor, aby nám mohla ukázat, kolik přirozené inteligence, mrštnosti a dovedností z v nich je.

2.     Získat si důvěru zvířete

Získejme si důvěru vašeho zvířete. Na to, jak to udělat, mám jednoduchou radu – když myslíme na zvíře, mysleme na jeho volnost a způsob života v jeho přirozeném prostředí. Nezapomínejme ani na to, že zvířata žijí čistě jen pro tuto chvíli a znají jen své bezprostřední potřeby, kterými jsou bezpečí (tedy bezpečné přístřeší), potrava, voda a rozmnožování. A právě na to mysleme při vytváření jejich domova  a rozhodování, co můžeme svému zvířeti v daných podmínkách poskytnout.

 

ENERGIE

Pracujme se svou energií, protože to je právě to, co naše zvířata vnímají a co je ovlivňuje.

Zvířata nepotřebují slova, řídí se nonverbální komunikací a pozorují nás jako celek – vnímají náš způsob pohybu, napětí svalů, tón hlasu, naši vůni (skutečně, že ve stresu voníme úplně jinak, než ve stavu pohody). Toto všechno se spojuje v jeden celek – energii, kterou vyzařujeme. Pokud s naší energií a koncentrací této energie na zvíře dokážeme pracovat, brzo poznáme, jak lehce můžeme svou energií zvíře ovlivnit.

Typickým příkladem správného či špatného napojení energie člověka na zvíře je kočka. Říká se, že je falešná či náladová, ale křivdíme ji. Ona sama vycítí, kdy je ten správný čas přijít se pomazlit. A pokud jsme my sami energeticky vzdáleni, tak se prostě pomazlit nepřijde.

Pejskaři by mohli vyprávět spoustu nekonečných příběhů o tom jek na jejich nálady reaguje jejich pes a věřím, že by mnozí z nich dokázali odpovědět na otázky „ Jak to, že můj pes přichází z druhé místnosti a jemně mi vnucuje svou přítomnost, když já tajně brečím do polštáře? Proč se ten můj pes strachy chvěje pod postelí, když k němu spěchám s rozkousanou botou? Jak je možné, že ten chlapík beze slov ovládá svou smečku? Jak je možné, že ta paní má tak hodného psa a proč je ten můj takový rapl?

Je spousta těch, kteří znají odpověď na tyto otázky, protože se dokážou přirozeně napojit na energii zvířete. Pak jsou ale i takoví lidé, kteří tuto schopnost nemají a soužití se zvířaty naráží na celou řadu komplikací, se kterými je třeba pracovat.

Nejde jenom o psy, kočky a koně, ale i o drobné savce. I taková chovná skupina králíků, morčat, nebo surikat se dokáže naladit na naši energii a buď se před námi ukrýt na bezpečné místo nebo zvědavě asistovat při našich každodenních činnostech spojených s prací kolem jejich ubikace.

A na závěr důležitý postřeh. Na to, abychom dokázali vytvořit tok vzájemné energie mezi námi a zvířetem, potřebujeme se i my naučit žít právě jen v přítomném okamžiku. Ve spěchu a rychlosti, kterou žijeme, se vzájemné souznění vytvořit nedá. Rychle nakrmit, rychle vyčistit, rychle vyvenčit. A pak se divíme, že po návratu domů z práce najdu rozcupovanou domácnost a překopanou zahrádku.

Pokud tedy hledáte vhodného domácího mazlíčka do vaší rodiny a nejste si zcela jisti jeho výběrem, v Chovatelské arše načerpáte plno užitečných informací formou podrobného se seznámení s životem a potřebami konkrétního zvířete. Můžete se tak opravdu pečlivě rozhodnout pro toho pravého zvířecího kamaráda pro vás či vaše děti.

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *